Prosinec 2016

Zima na krku

1. prosince 2016 v 18:24 | p.j.
O dvě věci jsem se chtěl podělit - jednu nadšenou, druhou zkroušenou. Začnu tou horší.

































To, co vidíte na obrázku, je kládový lis, který v roce 1727 zhotovil Mistr Jiřík Weselý. Tak je to na něm vytesáno. Takto starých a velkých unikátů u nás opravdu mnoho není, já vím jen o jednom takto velkém v Mikulově na zámku v muzeu. Lis nějakým zázrakem přečkal věky nesežrán dřevokazným hmyzem a plísní, ale jeho dny jsou zřejmě sečteny, protože jednak hrozí, že krov střechy nad ním vydrží maximálně jednotky let, jednak sociálně méně přizpůsobiví občané bydlící poblíž k němu přicházejí v zimě a po kouskách ho odřezávají a pálí v kamnech. Už dnes chybí části, které dle pamětníků tam ještě před deseti lety byly. Je mi z toho hrozně a budu rád, když mi někdo dá tip, na jakou instituci se obrátit. Ovšem obávám se, že majitel je v takové finanční situaci, že ho k záchranným krokům nedonutí asi nikdo.

A teď z veselejšího soudku: Byl jsem ve Stuttgartu na Intervitis/Interfructa veletrhu a zaplatil jsem si tam za 10 EUR takovou degustaci snů. Několik škol a vinařských svazů dalo dohromady edukativní srovnávací sadu 283 lahví vín, kde vždy jeden vzorek byl porovnávací, udělán standardně, nemanipulovaně a následovaly další vzorky ze stejných hroznů, ale jedna věc se tam vždy měnila. třeba jste mohli porovnat rieslingy jednoho klonu na osmi různých klasických i moderních podnožích, různé nové klony sylvánů, ryzlinků červených i rýnských, Mohli jste porovnat, jak vypadá víno z vinice s řádkami orientovanými sever-jih versus řádky západ-východ nebo diagonálně, vína s různým způsobem odlistěných nebo neodlistěných keřů, z vinic s různým obsahem dusíku či způsobem hnojení, nebo dusíkového stresu, bylo tam i pár nejnovějších piwi hybridů, k porovnání vína dělaná na sousedních parcelách, jedna ošetřovaná integrovanou produkcí, jedna bio, jedna biodynamicky. Vína z různě nasimulovaných vodních stresů, přičemž k porovnání bylo i víno, kde byla snaha následky stresu ve víně eliminovat sklepním zásahem. Jak se ve víně projeví neprovedené zelené práce ve vinici, jak různě regulovaný výnos, jaký vliv mají různé komerční kmeny kvasinek (včetně těch nejnovějších, třeba i BIO certifikovaných), jak vypadá víno kvašené spontánně. Jak rozdílné jsou projevy přikyselení/odkyselení/odbourání kyselin moštu a vína. Jak vypadá víno z pasterovaného, nepasterovaného moštu, různé způsoby síření, čiření moštu i vína, jak zvedne plnost vína dodaný manoprotein nebo arabská guma, v závěru bylo naznačeno, jak lze promyšlenou sekvencí sklepních zásahů vyrobit ze stejného moštu naprosto až bizarně odlišná vína. Jaké jsou rozdíly, když stejný mošt kvasí v nerezu, betonu,vajíčkovém tanku nebo amfoře, jak odlišné víno vznikne, když necháte drť hroznů naležet různě dlouho nebo jen vylisujete celé hrozny bez drcení. Jak chutnají různé stupně odalkoholizování vína, jak ovlivní senzoriku správné či nesprávné skladování lahví. A tak dále, určitě jsem něco zapomněl nebo hodně zkrátil. A aby nešlo jen o dojmologii ochutnavače, tak těch deset euro jste dostali i tlustý sto deseti stránkový sešit, kde byl popis vzorků včetně kompletní až osmipoložkové analytiky. Prostě německá důkladnost a chcete-li proniknout do vína opravdu hodně hluboko, tak poučná degustace k nezaplacení. Sakra, proč něco takového neuspořádají naše školy a svazy, peníze by se snad na to v dotacích či fondech našly, ne?