K těžkému životu nových odrůd

7. května 2013 v 22:29 | peejee
Vinařský obzor si nejčastěji louskám v dopravě, nebo při snídani. Pěkný věci tam jsou, ale už jak stárnu, tak ve mně už jen zřídka něco vybudí chuť polemizovat. Marně se snažím konkretizovat, co mne vyexcitovalo zrovna na článku Aloise Tománka: Těžký život nových odrůd. Snad nějak roztomile nadávkované lamentování nad stavem světa, nevím. Každopádně oprašuji pavučinu z tohoto peejee blogu, nadechuji se k vyjádření se k šlechtitelství, byť tuším, že jediný efekt bude, že tím nejspíš ztratím body u pánů Glose a Michlovského.

Takže ti, kdo podle pana Tománka ztěžují život šlechtitelům, nazývá "butikovými vinaři", "vinařskými exhibicionisty" a "Hérostraty". Vztahuji si to na sebe, protože to, co jim vytýká, pod to bych se podepsal taky. Já si taky prostě myslím, že dobře pěstěný Modrý Portugal dokáže dát opravdu nádherné víno, kterému se Dornfelder (pro mne typický zástupce toho, jak tendenční líbivé kýče dokáže vyprodukovat šlechtitelská snaha být lepší než příroda) nevyrovná. A odrůdu Acolon snad ani netoužím testovat, přiznávám, že pro mne osobně kdyby odrůdová skladba skončila tím, co bylo v Listině povolených odrůd hned při jejím protektorátním zrodu, tak bych rozhodně nezalitoval (možná tak večerku bych obrečel), ba i mnohou přednost bych si opovážil v tom vidět. Fakt mi z principu přijde snaha něco křížit taková…v něčem nezdravá, krátkozraká, nedomyšlená. Jasněže vidím, že to zachránilo většinu lidstva před hladomorem, ale vždycky je to něco za něco, jakoukoliv zdánlivou a dočasnou výhodu nad přírodou vybojujeme, dřív nebo později za to zaplatíme generováním jiného následného problému. Vidím účelnost nových křížení odrůd révy snad akorát v tom, že je to hezký koníček a když to někoho baví nebo ho to dokonce uživí, nemám s tím problém. Může to mít efekt pro vinařství, která jedou ve velkém a musí udat velká kvanta běžných vín do řetězců, těm to možná ušetří část peněz, když budou mít plodnější, méně choulostivé odrůdy nenáročné na pěstování. Ale podle mého z dlouhodobého hlediska tyhle podniky vždycky nakonec cenou převálcují megavinařské podniky z klimaticky příznivějších zemí. U nás vidím spíš šanci pro ty "butikové vinaře" a "vinařské exhibicionisty" a ti by měli mít rozhodně jiná hlediska pro výběr a vlastnosti odrůd. A jsem přesvědčen, že pro ně by tzv. klasické odrůdy měly být první volbou.

Pan Tománek vidí spásu pro šlechtitele v "zeleném myšlení", které rádo sahá po nových křížencích. Já bych se nestyděl to nazvat tak, že zeleně myslící skupina vinařů sedla na lep proklamacím o odolnosti kříženců s americkou či amurskou révou. Že jste si ani nevšimli, kdy se těm odrůdám nenápadně přestalo říkat "rezistentní" a přešlo se na méně problematický název "interspecifické"? Podobně se k výsadbám všech těch Hibernalů, Cabernet Cortisů atd. nechali zlákat reklamními slogany o podobnosti s ryzlinkem, víny "kabernetového stylu" atd. I když jsem samozřejmě pil i vína z novošlechtění, která byla docela pěkná, obecně musím zkušenost s nimi shrnout, že jelikož vlastně nikdo neví, jak má taková nová odrůda chutnat, tak i ta vína jsou vlastně taková bezradná, obecná, přijatelná jako "celkem slušné bílé nebo červené". Čemuž nahrává i pokrok ve sklepní technologii, který umožní vyrobit slušné víno třeba i z bezinkové šťávy nebo druháku. V takovém pojetí moderního vinařství je pak vlastně jedno, z jaké odrůdy jaké víno vzniklo, hlavně, že to chutná a prodává se to. A jestli tedy vadí, že více prodává z údajné nostalgie Modrý Portugal než Acolon, možná by se šlechtitelé měli zamyslet nad názvy novokříženců, protože marketingově vzato mne neprodejnost názvu Acolon nebo Sevar vůbec nepřekvapuje, naskakuje mi podvědomě husí kůže taky.

Na polemice o přínosu či "přínosu" klonové selekce tedy na rozdíl od autora článku nevidím nic hérostratovského, v některých oblastech Francie vidí vinaři úskalí klonů i v nadpoloviční většině. Závidím Francii to, že sice tam vznikly světově významné klony, nikdy ale klonománie nevytlačila a nevyhubila původní neklonovanou bohatost starých výsadeb - ne tak u nás, bohužel. Podobně truchlivě bych nahlížel na to, že v Burgundsku třeba pečlivě vybírají podnože, které nedovolí keřům bujet a snižovat kvalitu nadměrným výnosem, zatímco u nás vidí šlechtitelé budoucnost v ještě bujnějších podnožích, než jsou ty už tak dost bujné současné.

Nicméně přes všechny výše uvedené výhrady k šlechtitelství mu neupírám právo na existenci, našich šlechtitelů si vážím a přeju jim méně těžký život…byť tedy já si z novějších odrůd koupím tak maximálně André, takže jediné, v čem jim mohu konkrétně pomoci, je to, že na přehlídce Jiná vína budu dál v kategorii "Odrůdy dosud nezapsané v Odrůdové knize" tolerovat propagované předvedení vín i z odrůd, které sice v té knize už jsou, ale skoro nikdo je nezná (nejspíš i proto, že jich tam dle článku už je 72).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 moll moll | 9. května 2013 v 9:58 | Reagovat

JŠ mi taky, už po několikáté, říkal, že z novošlechtění uznává maximálně André, ani Pálavu nebere. Moudře jsem mlčel a o pár hodin později jsem mu to připoměl řka: "Podívej, tvoje žena má doma všechna ta tvoje úžasná vína a tady na koštu spustu dobrých a vysoce bodovaných vín, a jde si pro špatně bodovanou Pálavu." Tvářil se dost kysele, ale odpověď neměl.

A že tvůj tatíček s mamičkou udělali a bez státních odrůdových zkoušek vypustili své vlastní šlechtění - tebe, tě nemrzí? A sourozence?
To mám nejraději, když někdo brojí proti svobodě, která mu umožňuje brojit.

U šlechtění platí - kdo chvíli stál, stojí opodál. Tak si rovnou stoupni pořádně na kraj, aby ti svět rychle utekl, aby sis toho stihl všimnout a ještě se stačil vrátit. Zrovna tohle budou roky velkých změn a i když staromilcům zůstane dost klasických vín, na trh se chystá hromda novošlechtění a bude se o nich mluvit, to si piš. Podle mne, Acolon vzal čert ale Cabernet Cortis změní tu pověru, že na Moravě neumí červená vína. Pokud vím, zatím z každého koštu si odnáší nejen medaili, ale rovnou  cenu. Tak si trénuj argumentaci, budeš ji potřebovat.

2 MT MT | E-mail | 9. května 2013 v 13:23 | Reagovat

Já nevím, je asi spousta hezkých křížení, ale ty úvahy o medailích, jak je to oblíbeno apod - nikdo mě u většiny těch vín nepřesvědčil (možná to tuzemští vinaři moc neumí) - zkusím úvahu - Portugal, Veltlín, (údajně dávno překonaná odrůda a nespolehlivá) Neuburg Pinot, Frankovka, či další, že by byly překonané ? Ani náhodou ... že je to dobré pro eko zemědělství v rámci rezistence některých ? Pokud se budeme chovat na tom políčku jako doposud, tak s tou rezistencí to taky nebude moc dlouho žhavé, další nesmysl. Pokud lidi nebudou mít úctu k půdě a adekvátně se i chovat, šlechtění na rezistenci je taktéž nesmysl.

3 moll moll | 9. května 2013 v 13:40 | Reagovat

Dorfík - byl původně stolní odrůda - šlechtitel ho tak nejspíš chtěl, a tak ho i zařadil. Pamatuji, že ještě v roce cca 1994 se řešilo, že v německé! (jinde ho nebylo dost k ochutnání) odborné literatuře řeší, zda se z něho vůbec dá udělat dobré víno. Jak se zdá, vinaři si myslí že ano, a sami (vlastně proti vůli šlechtitele) ho sázeli a vyrábí z něj víno. Takže si stěžuješ na vinaře! Je pravda, že dnes je těžké najít v levných červených vínech takové, ve kterém by aspoň troška Dorfíku nebyla, to je určitě špatné.
"jelikož vlastně nikdo neví, jak má taková nová odrůda chutnat" - a kdo ví, jak má chutnat taková klasická stará odrůda? Nepasuješ ty se tak trochu na Vševědoucího? Tak jako je holka krásná a je jí to prd platný, dokud si nenajde chlapa, který to ocení, tak čeká každá odrůda na vinaře, který z ní udělá víno. Některé se to povede, některé ne.
Myslíš si, že by Michlovského či Glose lidi oceňovali, kdyby neviděli, že nemyslí na sebe (ti maj vína dost), ale že svou prací usnadňují život lidem? Že řeší jejich budoucí problémy? Nějaký následný problém přijde vždy, ať šlechtíš či ne - někteří frajeři ale někdy už dopředu vidí jeho zárodky a občas i najdou řešení. Staromilci v blaženém nevědomí, plně soustředěni na sebeuspokojení dokonalosti opakování minulosti v poklidu nakráčí do průšvihu a pak jim nezbyde než vzývat bohy.
Mimochodem - v poměrně krátkém článku máš 4 x použito slovo já. Najdi si něco od Glose či Michlovského a zkus tam nějaké já najít.

4 MT MT | E-mail | 9. května 2013 v 13:54 | Reagovat

Nevím na koho to bylo, pokud na mne, tak co se slohu argumentace týče, vycházím z obdobné rétoriky nastavené autorem ve VO - z důvodu srozumitelnosti. Jinak se nikam nepasuji, přineste vína, můžeme se o tom pobavit konkrétně, nemám s ničím problém. A záleží v čem se ten pokrok spatřuje - stále existují lidé, kteří mají zato, že herbicid je známka pokroku. Takže nic se samozřejmě nemá brát absolutně, a pouhá reakce v duchu stylu autora původního článku. A Michlovského nebo Glose moc lidí očerňovat nemusí, protože na otevřenou polemiku s nimi moc lidu nemá v rámci oboru.

5 p.j. p.j. | E-mail | 9. května 2013 v 14:30 | Reagovat

No jasně, sem čekal, že nejprudší reakce přijde od Molla :-) tak my spolu tohle téma probíráme neveřejně už několik let, takže naše postoje nás asi vzájemně nepřekvapí.
Já s oblibou používám "já", to je záměrné. Dávám tím najevo, že to je můj vlastní subjektivní názor. Přijde mi to mnohem lepší, než když někdo místo toho používá trpný rod, tzn. když svoje vlastní subjektivní názory prezentuje tak, jakoby to byly nezlomné pravdy a přírodní zákony. Uvedu příklad: dnes jsem zase při snídani četl článek Miloše Michlovského o degustačním umění. Tam podobným encyklopedicko-věděckým tónem pravil, že degustátor na rozdíl od milovníka vín nesmí použít hodnotící věty typu: "je to protivně sladké". A já se ptám: A to kdo rozhodl? Který Bůh stanovil takový přírodní zákon??? Neměl by to někdo říct tomu Robertu Parkerovi, Clivu Coatesovi a jiným Masters of Wine, že to celou dobu dělají špatně, proti zákonům o degustaci? :-)

6 moll moll | 9. května 2013 v 21:53 | Reagovat

a) Jasně že jsem se vyjadřoval k článku, sorry MT, na tebe ani reagovat nebudu
b) Po odpoledni na vinohrádku plným novošlechtění, mne napadlo, že je třeba připomenout, že PJ považuje MM za tradiční odrůdu, dokonce ho sám pěstuje
http://www.ovine.cz/web/structure/88.html?pid=b3ZlY2VjaG9rb2xvLDUyNixjejYwOCxDaGF0X0NvdW50ZXI=
"kdyby odrůdová skladba skončila tím, co bylo v Listině povolených odrůd hned při jejím protektorátním zrodu, tak bych rozhodně nezalitoval"
MM - Zápis do Státní odrůdové knihy 1987

Evas lajkoval jako jedna z prvmích a sama se Dorfíku, Pálavy či Hibernalu neštítí
https://www.google.cz/#q=site:http%3A%2F%2Fevas.blog.cz+Palava
https://www.google.cz/#q=site:http%3A%2F%2Fevas.blog.cz+Dornfelder
https://www.google.cz/#q=site:http%3A%2F%2Fevas.blog.cz+Hibernal
ba najde pro ně i slova pochvalná
Tím je podle mne boj proti novošlechtěním ukončen zákeřnou osobní podpásovkou. ;o))
c) Už několikrát jsem psal, že víno popisujeme zásadně kladnými slovy. Slovo "protivně" mezi ně nepatří. Z cvičných důvodů si pohledejte sami.

7 p.j. p.j. | 10. května 2013 v 18:29 | Reagovat

tak je pravda, že jak jsou moje keře muškátu tak pětadvacet let staré a rodina muškátů je jedna z nejstarších mezi odrůdami, tak i toho moravského křížence někdy bezděky považuju za klasického :-) ale já si muškát nevybral, ten už tam byl vysazený, když jsem k vinici přišel a moc jsem z toho zpočátku nadšen nebyl. sám bych si ho nikdy nevysadil, ale takový fanatik nejsem, abych ho vyklučil, ve vinici se chová dobře, víno...docela pěkný bílý. to není nesmiřitelná nenávist ke křížencům, já z nich vína příležitostně i piju, ale nekupuju je. leda jako dárek někomu - muškát je myslim dost pochopitelnej pro každýho :-) kdybych sadil tehdy svou vinici já sám, dal bych tam všudě rýňák, ten do toho druhu půdy patří a nežraly by mi ho tolik vosy.

8 Ondra Ondra | E-mail | Web | 13. května 2013 v 23:13 | Reagovat

Ač jsem sám taky vinařský exhibicionista, tak proti novošlechtěncům nic nemám. Naopak. Trvat výlučně na starých odrůdách by bylo jako uznávat z hudby jenom moteta a gregoriánský chorál. Dobrý pop jednadvacátého století má v sobě někdy stejnou míru hudební (estetické) účinnosti jako dobrá opera. A je to kříženec všech stylů, co si člověk dovede představit. Evropský, leč říznutý Amerikou. A vrací se do něj názvuky blízkovýchodní melodiky, ze které vůbec evropská hudba dlouho čerpala.
Pokud je tu problém (a v tom má PJ i JŠ pravdu), tak v označení novošlechtěnců jako rezistentů. Jsou to jen odrůdy čekající na to, až si je nějaký patogen podmaní a najde si k nim cestu. Jsou zatímtrochurezistentní. Daleko větší problém vidím v replikantních klonech a viniční monokultuře. Pokud něco diverzitu zvyšuje, tak jedině dobře.

9 p.j. p.j. | 14. května 2013 v 7:33 | Reagovat

to právě kdyby aspoň to šlechtění mělo tak jasný a okamžitý efekt jako zanořit prsty do kláves a vyloudit libě znějící akord, ale z principu je to piplavá dlouho se táhnoucí technika, kdy k prvním výsledkům se to vleče dlouho, pak se něco selektuje dle dobově poplatného vkusu a názorů na věc, ale než se výsledek tohoto dlouhého a pracného snažení dostane mezi koncové spotřebitele, obyčejně už je ten vkus a obecný názor na věc někde jinde (viz šlechtění všelijakých Rubinetů na vylepšení slabé barvy socialistických vín), což musí být dost frustrující. Navíc stíhá-li jedna nová skladba druhou, je z toho spíš kakofonický hluk a odlišit v tom množství nadčasový skvost od hudby do výtahu, do toho se chce jen hodně odvážným. jak je to vůbec se šlechtěním nových odrůd ve světě? Neslyšel jsem nikdy, že by se prodávaly komerčně jiné než české, slovenské, rakouské a německé nově vykřížené věci. jistě, šlechtitelé jsou evidentně i v jiných zemích, ale že bych výsledky jejich snažení viděl v obchodě...Z cíleně vykřížených věcí se asi nejvíc chytl Zweigeltrebe, Pálava, dejme tomu Kerner, pobaltský republiky, Polsko a jiný seveřani jsou určitě vděčný za Solarisy a jiný odolný superhrdiny, ale neuvědomuju si teď žádný americký, španělský, italský, francouzský, jihoafrický, chilský, australský, novozélandský víno, který by šířilo slávu šlechtitele po světě. ale třeba jsou ty cabernety a chardonnay jen brands a dávno už pijeme zamaskovaný hibernaly a dorsy, ani o tom nevíme :-)

10 moll moll | 14. května 2013 v 10:26 | Reagovat

Ano výchova dětiček je velmi zdlouhavý a nevděčný proces. Proto je třeba se dívat nejen do budoucnosti, ale i do minulosti a hlavně - nepřikrášlovat si ani jedno ani druhé.
Je vidět, že toho o víně až tak moc nevíš. Ve výčtu zemí se zajímavým šlechtěním ti chybí Švýcarsko - i jen jediný muž občas dokáže to co nezvládaj celé ústavy. Ale o tom se teprve dozvíš. A co teprve Maďarsko! ;o)
Za americký šlechtění nabídnu jen stolní Cardinal (otec Arkádie)
Maďarsko
http://en.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A9ta
je dokonce uznaná v apelačním systému Tokajské oblasti jako čtvrtá!!!
Jižní Afrika
http://en.wikipedia.org/wiki/Pinotage
a tvoje milovaná Francie:
http://en.wikipedia.org/wiki/Marselan
šlechtění 1961 a už má skoro desetinu plochy moravských vinohradů ...

11 p.j. p.j. | 15. května 2013 v 10:35 | Reagovat

no vida, když se člověk nezeptá, nic se nedoví :-) Díky. fakt teda o Zétě slyšim prvně. akorát pinotage znám, akorát jsem si myslel, že to je synonymum pro nějakou evropskou odrůdu nebo blend.
já jenom znovu opakuji: Jestli někoho baví šlechtit, je to v pořádku. nebudu zbytečně na tuto činnost kydat špínu. akorát si prostě myslím, že význam šlechtění konkrétně vinné révy se přecenil, je to hezký koníček, ale spásu světa ani vinařství v tom nevidím a hlavně mi vadí, že když se tu směly donedávna vysazovat jedině a pouze klonované materiály, tak že jsme tak zbytečně a nenávratně přišli o tu pestrost neklonovaných výsadeb.

12 moll moll | 15. května 2013 v 11:40 | Reagovat

Čím dál tím víc si myslím, že jsi navedenej, protože tohle snad nejde napsat ani z hlouposti. Který víno je tak návykový, že za malou slevu jsi ochotný dělat takové chyby jako napsat "klonovaný" místo "cetrifikovaný"? (Každá réva, kromě prvního semenáčku je přece klonovaná!!)
Prostě napsat do článku nebo aspoň komentáře některé z těch slov, při kterém si běžný spotřebitel když ne odplivne, tak aspoň vzpomene na příjemné chvilky strávené u zubaře!
a) Kdyby nebylo šlechtění stolní révy, neprodávaly by se hrozny v supermarketech, to si piš. Silně projímavý Heunisch by tam nikdo nedal. Na Moravě už o chrupku nezavadíš - vytlačil ji Prim (Palatina). V moštových odrůdách přijde to samé, jen o něco později.
Pláč nad pestrostí původních výsadeb je pláčem výzkumníka, kterému manželka vydrhla koupelnu - i se zajímavou plísní. Asi byl nějaký důvod, proč se těch odrůd zbavili, ne? Mimochodem - ve Vinič a víno je celý seriál o dříve pěstovaných odrůdách - poslední Javorové - fakt že bys to nepěstoval. A když se ti stýská po nějaké zajímavé či speciální odrůdě - tak si ji vyšlechti. Děláme pomníčky pro padlé a na hřbitovy chodíme vzpomínat, ale kdyby jsme stavěli pyramidy jak egypťané, nezbyde nám čas na živé. Tak zapomeň na historická vína, která nikdy neochutnáš, protože ti co je zkusili, raději ten vinohrad vyklučili a věnuj se něčemu užitečnému než vytí na měsíc. Práce je dost!

13 Pepa Pepa | 15. května 2013 v 14:50 | Reagovat

Už když jsem četl článek ve VO říkal jsem si, že na to p.j. musí určitě zareagovat. Popravdě jsem si to i trochu přál:-) Myslím, že pravda je jak už to tak bývá někde uprostřed. Sám rád zkouším nové odrůdy, pro mě osobně znamenají i možnost pěstovat révu v mých podmínkách. A po zkušenostech s interspecifickými odrůdami mohu sám za sebe říct, že pro mě mají smysl i pro svůj charakter a kvalitu vína. Jen je možná nutnost důkladnějšího výběru odrůdy než v případě osvědčených evropských odrůd, kde je kvalita prostě daná. Samozřejmě, že rezistence není dokonalá, ale právě díky smíšeným výsadbám jí podle mého názoru můžu udržet daleko snadněji. A v takové vinici se cítím i jaksi lépe:-) Takže mám-li to shrnout. Na mollovi se mi líbí jeho odkryté hledí. Někdy je ale možná tak soustředěný na tah dopředu, že nevnímá věci, které už tady jsou. U p.j. rozumím jeho vášni pro staré a původní odrůdy, ale je zde cítit určitá zkostnatělost. Ve výsledku je ale skvělé, že tu tyto dva pány máme:-) Když už jsem u toho oceňování osobností chtěl bych se vyjádřit obecně ke komentářům MT. Ač bychom se zřejmě v mnohém shodli, nemohu si pomoci, ale ještě jsem snad nezaznamenal jeden pozitivně vyznívající komentář. Mám pocit jakoby tento pán byl neustále v opozici, čímž podle mě nedělá nejlepší službu svým ideálům. Tak a teď můžete zkritizovat mě:-)

14 Ondra Ondra | E-mail | Web | 15. května 2013 v 21:20 | Reagovat

Pepa je bůh :-)

15 p.j. p.j. | 16. května 2013 v 10:56 | Reagovat

[12]:Hele, Molle, už zase začínáš vyvádět a uchylovat se k nadávkám. moc dobře víš, jak jsem to myslel, ok, korektněji napsané by to bylo "vyselektované dva tři klony od odrůdy versus původní neselektovaná bohatost, z které by se bývaly daly dál vybírat vhodné kusy k množení v daleko širším spektru, kdyby socialistické vinařství nezakázalo sázet vše krom těch dvou tří klonů povolených." to je to, o čem tu dokola mluvím, ne o žádných Topolech a Heunischích. a o tom, že bohužel ta kritéria, podle kterých se to tenkrát vybíralo, jsou pro velkokapacitní velkovýrobu, takže pokud jde náhodou dnes vinaři o něco diametrálně jiného, musí ty sazenice dovézt odněkud jinud. a to není můj úchylný názor, mám pučenej magazín TONG, kde jsou i články o současných nových klonových selekcích ve Francii podepsaný lidma ze zdejších univerzit. to jsou ale naprosto opačný kritéria, než podle kterých se tu donedávna selektovalo. třeba zrovna to, že některý keře vyvinou větší množství zakrnělejch bobulek bez semen je dnes posuzováno jako velká přednost (byť to sníží výnos). ale oni mají pořád z čeho vybírat, když se požadavky změní, my už prakticky ne. ale ty zas mi omlátíš o hlavu nějakou další podpásovku přitaženou za vlasy, seru na to, asi to tu zas nechám chvíli zarůst pavučinou, tyhle diskuse mi nějak berou energii.

16 Sajmik Sajmik | 16. května 2013 v 11:52 | Reagovat

Taky jsem pro zlatou střední cestu: kdo rád šlechtí, ať to klidně dělá (jsme holt národ hračičků a koumáků, to se nezapře :-) ), i zákazníky si tato vína určitě najdou. Na druhé straně si myslím, že vyšlechtit něco srovnatelně geniálního jako třeba Ryzlink rýnský bude pěkná fuška :-) .
Ad Marselan: spojení „skoro desetina plochy moravských vinohradů“ zní sice úctyhodně, ale v Languedocu jde o nepatrný zlomek celkové výsadby. Osobně jsem nepil žádné pořádné languedocké víno, které by tuto odrůdu obsahovalo.
Když už byla řeč o klonech, mám otázku: existuje u nás nějaký výzkum, kolik klonů jednotlivých odrůd u nás vlasně máme, jaké mají vlastnosti, na jaké půdy se nejvíce hodí, s jakou hustotou výsadby dvají nejlepší vína atd.? Něco jako v Toskánsku tzv. Chianti Classico 2000 Project (http://www.chianticlassico.com/en/vino/chianti-classico-2000/). Předem díky za informaci.

17 evas evas | E-mail | Web | 16. května 2013 v 16:59 | Reagovat

[6]: Z čeho mě tu obviňuješ? Pavlův článek se mi líbil, s mnoha větami souhlasím, jeho názorům rozumím... A že si občas s chutí vypiju láhev Dornfelderu nebo (výjimečně) Pálavy - no a co? Nevidím v tom žádnej rozpor. Desku s hudbou si taky koupím, i když se mi na ní líbí jen 8 písniček z deseti. To není podpásovka, to je tvoje absolutní nechuť pochopit...

18 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 17. května 2013 v 20:23 | Reagovat

No vida! Staromilec! Gratuluju ke "zkostnatělosti!"

Doufám, že se můžu spolehnout na tvoje fakta - 72 schválených odrůd je fakt bomba, před pár lety jsem si ještě dělal srandu z toho, že jich máme 52? Já jsem možná ještě konzervativnější - Hibernal a Dornfelder (dorfík!!!) ochutnávám vždycky, když se tomu nedokážu vyhnout, a při podobných diskusích si vzpomenu na staré chlapy, co mi kdysi říkali: "když budeš chtít udělat (na Moravě) vynikající víno, tak nakonec vždycky dojdeš na to, že máš jen čtyři odrůdy..." tehdy se jim říkalo áčkové, Moll jistě ví, které to jsou.

Pro APH se jistě najde dost argumentů, ale to v Británii taky jezdí vlevo a dovedou si to zdůvodnit. Zbytek světa (vesměs) jezdí vpravo.

19 JURA JURA | 17. května 2013 v 22:17 | Reagovat

Připojuji se k názoru Pepi, ač jen jako pozorovatel a pěstitel jen malého množství révy (asi 4000 hlav) mám dojem, že kdybych nevěděl, že MT je z Prahy, tak bych ho řadil do Velkých Bílovic. V tomto případě to není vyznamenání, pro ty, kdo znají :)

20 moll moll | 20. května 2013 v 10:25 | Reagovat

Jen pro pořádek:
Evas: Aby bylo jasné, podpásovku jsem udělal já na Vás. Když jsem dospěl, k názoru že tato diskuse nebude o argumentech, tak jsem prásknul, že ty sice tento článek lajkuješ, ale jinde novošlechtění chválíš a PJ je dokonce pěstuje, pije a, prosazuje.
Teda je logické, že jenom některá = ta vaše - některá jste ještě ani neměli šanci potkat.
Tedy kážete vodu a sámi pijete víno!
Kdyby to tu bylo o argumentech tak se bavíte ve stylu "Maruška pěkně kreslí, ale zpívat by neměla. Zato Pepík je hroznej raubíř". Ale vy se tady ujišťujete že "Ty děti dneska, kam ten svět spěje, to je hrůza, to za našich mladejch let nebejvalo!"
Nepřipomíná  Vám to něco? Je to zajímavé, jak můžou být tak mladí lidé v některých názorech tak staří. ;o)))
A ještě technická k tomu počtu odrůd. Ano je jich tam 72.
http://eagri.cz/public/web/file/183298/SVZ_2012_na_web.pdf
Z toho 9 stolních a 7 podnožových. Ale hlavně, vstupem do EU a posledními změnami zákonů získala Státní odrůdová kniha zcela nový význam. Protože si navzájem uznáváme zapsané odrůdy (třeba Cabernet Franc zapsaný není) je vlastně povolených odrůd ještě mnohem víc a my uznáním odrůdy ji zároveň povolujeme k pěstování i jinde v Evropě. Například takové André a Laurot se pro nás tak úplně nepovedly, jsou příliš teplomilné, lepší výsledky budou dávat v jižnějších zemích ...

21 evas evas | E-mail | Web | 20. května 2013 v 15:37 | Reagovat

[20]: Já v tom pořád nevidím podpásovku. Pořád vidím jen to, že nechápeš, že můžu lajkovat článek, ve kterým s něčím souhlasím a s něčím třeba ne. Dál se v tom nehodlám přehrabovat.

22 p.j. p.j. | 21. května 2013 v 14:20 | Reagovat

to je furt dokola. klasická Mollovo technika vedení diskuse: Že dotyčný nemá pravdu se dokáže jednoznačně tím, že se usvědčí z toho, že jindy mluvil něco jiného, nebo když nějaké jeho tvrzení dotáhneme ad absurdum. případně z něj ještě uděláme nedovzdělaného tupce a zásobíme sadou odkazů na doučování. už mi to nebaví. uzavřeme to tedy tím, že jsem brzda pokroku, zpátečnický nedovzdělaný tupec, co tvrdí, že nemá rád novošlechtění, přitom ho tajně pěstuje a pije. přiznávám se a ukončuji diskusi.

23 Neználek Neználek | E-mail | 24. června 2013 v 22:52 | Reagovat

Jsem se uklikl v oblíbených položkách, že jsem sem zabloudil. Článek jsem také četl a protože se s panem Tománkem osobně znám, nepřekvapil mě. Je to postesk pracovníka, co nemá na zboží odbyt. "Kůůůpte si nové auto, má tady to a támhleto...; Ale proč? To moje staré mi slouží a moc dobře, i bez tady toho a támdle toho"
Ale z Obzoru jsem chtěl spíš reagovat na článek spolupracovníka pana Tománka. A to na článek pana Habrovanského (tedy předsedu redakční rady). Protože on v článku "Šlechtitelé v Galerii slováckých vín v Uherském Hradišti" (05/2013) použil větu "...V levé části se nachází prostor vlastního vinařství Zlomek & Vávra se sudy, ukázkou výroby šampusů, konferenčními sály...."
Nazvat sekt vinařské oblasti "šampusem" si může dovolit tak Blesk, ale v odborném časopise, předseda redakční rady?! ntntntn :o(

24 leisa leisa | Web | 9. září 2016 v 9:57 | Reagovat

pujcka posouzeni ihned :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama