Leroy – degustace pro blogery v showroomu Ad Vivum 25.9.2012

26. září 2012 v 21:29 | peejee

Byť jsem si samozřejmě jako milovník vína prošel různými stádii, teď zpětně vidím, že jsem vlastně vždycky podvědomě hledal jenom vína, která nebudou mít všeho nejvíc, ale která nějak zapadnou do mé povahy jako klíč do zámku, která nějak rozezní i ty části duše, které normálně zůstávají němé. A to se mi vůbec nejdříve povedlo u vín od burgundské legendy Madame Lalou Bize-Leroy. To jsem tenkrát byl na veletrhu Víno&destiláty, potkal tam u stánku Ad Vivum pana Buřiče, prohodili jsme pár slov, dal jsem mu vizitku. Pozvali mne na přednášku Nicolase Jolyho - to také v mnohém změnilo můj náhled na víno, a následně i na první degustace vín od Maison Leroy, na otevírání jejích starých ročníků, byl jsem i u obou návštěv Madame v Čechách. Musím říci, že tehdy pro mne Burgundsko bylo něco bájného, co jsem nikdy neochutnal, a je asi dobře, že jsem začal těmito víny, protože to byla láska jak trám na první pohled a všechno ostatní burgundské už bude navždy poměřováno v těchto rozměrech. Těžko odhadnout, jak by to bylo, kdybych napoprvé potkal nějakého problematičtějšího Burgunďana. A postupně samozřejmě zjišťuji, že to pracné rozhlížení se po ostatních doménách Burgundska i hledání mezi pinoty v Čechách i v jiných zemích byly jen dlouhou, nákladnou a komplikovanou cestou zase na začátek, abych trpce seznal, že kdybych místo toho koupil a vypil třeba jen desetinu počtu lahví, ale od Leroy, měl bych jistě větší pocity satisfakce.

Jižnímu svahu proto děkuji moc za organizaci tohoto setkání, protože nalévá-li se Leroy v base campu Ad Vivum ve Slovanském domě, je to pro mne svátek, kterému se máloco vyrovná. Přípravy na něj začnou už tím, že od určitého momentu přestanu číst na mobilu pracovní maily, vemu si čistou košili a začnu si listovat v poznámkách, jaká byla všechna Leroy vína, která jsem už potkal. Pak sednu na tramvaj, dívám se z okna na lidi, horizont, řeku, čistím si hlavu, vystoupím v půli cesty na nábřeží a zbytek dojdu pomalým, ale dychtivým tempem, vzpomínám, kochám se, objímám se s městem. Pan Buřič začne povídat, ani ne tak superlativy o Burgundsku, doméně, vínu, žádné běžné prodejní plky. Prostě jen takové veselé historky ze života, z návštěv u Madame, promítá fotky. A u toho se nalévá, a už jen jak zvednu tu sklenku proti světlu a vidím tam zase plavat celý Vesmír a poprvé natáhnu do sebe tu mnohoznačnou vůni, která ve mně otevře stavidla dojmů a vzpomínek, vím, že jsem ztracen. Nechce se mi už ani moc psát detaily o těch jednotlivých vínech, protože to, co je pro mne v nich podstatné, je svým způsobem velmi osobní, v nějaké těžce sdělitelné rovině, a vlastně ani nevím, jestli si přeju se o tohle s někým dalším dělit. Pamatuju se velmi živě na setkání s Madame Leroy, a v podobném neverbálním intuitivně senzitivním smyslu se tam něco odehrávalo. Asi to nebudu umět nějak popsat, ale přišlo mi, že Madame do těch vín dává vlastně něco ze sebe, něco opravdu podstatného, co prostě...je někde v jiné rovině než banální dotazy technologického rázu, které obvykle dostává.

Madame bylo letos osmdesát, ceny jejích vín už teď jsou někde na oběžné dráze, kam nedohlédnu. Kolik takových svátků mne ještě čeká? Možná, že zrovna tenhle byl poslední. Ale není to o počtu, i kdyby nic dalšího, už jen to, co jsem zažil, je víc, než jsem si zasloužil. A cítím, že mé extenzivní hledání vín, jejichž popíjení je vpravdě emocionálním zážitkem a duševní sebeočistou, pomalu končí. Leroy, Anne Gros, Michel Lafarge, Richard Stávek, Zdeněk Vykoukal a několik dalších. Tam to je. A slova jsou na to krátký.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 best-story-1d-jb best-story-1d-jb | E-mail | Web | 26. září 2012 v 21:39 | Reagovat

Zapojte sa do súťaže, o najkrajšiu fotku očí :) Ďakujem!
http://best-story-1d-jb.blog.cz/1209/25-9-30-9

2 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | 27. září 2012 v 8:14 | Reagovat

Dík za poděkování, ale já to neorganizoval :-) Tohle byla čistě aktivita AdVivum a já v tom hrál jedinou roli - na jejich prosbu pomohl oslovit pár bloggerů/lidí, u kterých měl pocit, že by pro ně tahle akce měla smysl :-)

Jinak mi mluvíš z duše. Včera jsem, na výročí svatby, otevřel jedno velké Chardonnay. Dostalo 20/20 od Decanteru a sbírá superlativy kde jen může. Bylo dokonalé, bezchybné, čítankově precizní. Světová špička na první přivonění. Ale... upřímně... :-) Ve vínech od Leroy vždycky rezonovalo něco navíc. Vždycky tam byl nějaký "škrábanec", nějaká naprosto nepodstatná drobnost, na kterou jsem se musel neustále soustředit, a ve výsledku umocnila zážitek z vína jako celku. Lehce oškrábla barva na nejpoužívanějším klíči, díky které vždycky víte, že je to právě ten správný k bytu. Takové miniaturní naštípnutí na jinak dokonalé sklence, které prakticky není vidět a funkci nijak neovlivňuje, ale stejně máte tendenci ho sem tam, při každém třetím doušku, jazykem vyhledat a ujistit se, že tam stále je. Ale to sem přepisuju část připravovaného článku, takže toho nechám :-)

3 jo jo | 27. září 2012 v 14:52 | Reagovat

Moc pěkně napsané. Že se jako obyčejný smrtelník dostanu někdy k vínům z domů jako Leroy nebo DRC je jen o něco málo pravděpodobnější, než že mne cestou z práce zasáhne meteorit. Hodně dlouho mi to vadilo a byl jsem z toho svým způsobem rozmrzelý. Z počátku jsem se uklidňoval tím, že jsem stejně z Burgundska nic moc nevypil a víno bych neocenil. Časem to ale přestávalo fungovat. Ale letos jsem měl zážitek podobný tomu, který popisuješ, u vína, které v mých možnostech (zatím ;)) je. V ceně a slavném jméně to není a je zbytečné se tím trápit. Každý si může najít to své Leroy, ostatně viz Tvé poslední tři věty :) Škoda, že jsem na to nedošel dřív, ale třeba se to fakt nedá urychlit.

4 p.j. p.j. | 4. října 2012 v 15:21 | Reagovat

[3]:no, ne úplně všechno od Leroy je nezaplatitelné. ty Bourgogne nebo Bourgogne Grand Ordinaire a možná i to aligoté tak ty stojí v AdVivum 1300,-. Což sice samozřejmě ne každý, kdo jinak pije vína do dvou stovek, je ochoten dát, ale je to suma, kterou normální člověk je schopen ušetřit, i kdyby se na to mělo třeba složit příbuzenstvo jako na dárek k něčemu, není to nepředstavitelná částka, která by člověka uvrhla do hladovění. nebo se dají lahve i dovézt za o něco levněji, třeba zde: http://cavon.com/selection.php?dom=2469 akorát tam musí někdo jet a být ochoten to přivézt zadarmo nebo za symbolickou přirážku.

5 jo jo | 4. října 2012 v 20:42 | Reagovat

[4]: Neříkám, že je to nezaplatitelná částka, ale vnitřně mám stále problém takové peníze za láhev dát. Už teď, když si spočítám co dám za víno, jsem nesvůj ;) Hlavně jsem ale při psaní komentáře měl na mysli především Domaine Leroy, a ne Maison Leroy a vína z Leroy Collection. U Domaine je cena trošku jiné a nebude úplně triviální takové víno vůbec koupit ;) Za tip na obchod děkuji, to jsem neznal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama