Říjen 2011

Partičky

12. října 2011 v 8:13 | peejee
Snažím se bránit zuby nehty tomu,abych s přibývajícím věkem jen nadával a hudral na něco. Hledal si nepřátele po celém světě, obviňoval celé státy a unie z toho, že se mi nežije lehce. To jsem vždy nesnášel na páprdech ze starších generací, nehodlám je v tom kopírovat. Zažívám mnohé krásné, cenné a podivuhodné věci, jen se mi o ně nechce veřejně dělit, asi se bojím, že by mi je někdo mohl znečistit. Ale o věci nečisté se rád podělím :-) Třeba jsem tuhle uvažoval, jak moc se navzájem "očkujeme" idejemi, jak se dle naturelu sdružujeme a provázáváme přátelskými vazbami, a ačkoliv bychom přísahali na svou nezávislost a neovlivnitelnost, máme tím spíš na mysli jen tu primitivní formu úplatku, jako že nevezmeme licoměrně podsunutou lahev zadarmo, abychom ji jako výraz vděku pak vychválili. Ale už si málokdy uvědomíme, že jelikož nežijeme na poušti, nemůžeme Frantu veřejně napálit, že tohle se mu fakt nepovedlo, protože Franta je kámoš a tohle by ho mrzelo, navíc by to příliš rozveselilo tu konkurenční partičku, co nechčije s námi, ale tudíž proti nám, ty klidně kritizovat můžem, Franta o nich tuhle říkal… I když jsem na tohle papouškování idejí v rámci partiček přecitlivělý u druhých, samozřejmě i já jsem v osidlech téhož, možná sklouzávám k pomlouvačnému klevetění i častěji než kdo jiný. Uvědomím si to většinou už příliš pozdě, když užje to všechno venku a začíná to žít svým vlastním životem. To je mi z toho pak pěkně hnusně. O to víc, když si uvědomím, že mne možná někdo tou pomluvou naočkoval úmyslně v rámci nějakých partičkových strategií "s námi/proti nám". Idealistický svět bez partiček je možná hůře uchopitelný, zdánlivě bez názoru a jasného postoje, ale o to svobodnější a je tam čistý vzduch, jehož se plíce nemohou dosyta nabažit. Omlouvám se veřejně všem, o nichž jsem postraně hodil uštěpačnou slinou, je to má vina, příště si dám větší pozor.