Výsevní dny 2010

16. prosince 2009 v 8:57 | p.j.
Už mám doma Výsevní dny na další rok (vydává PRO-BIO Šumperk a nechá se sehnat i v biošopech, loni jsem to měl z Albia na Smíchově, letos z Dobrých knih v Celetné za 65,-Kč). Krom klasiky, která se objevuje ve Výsevních dnech (mírně upgradovaná) tradičně, jako je třeba i ošetřování vinic, je tam letos trochu rozsáhlejší pojednání o včelaření a velmi zajímavě vypadá velký článek o zacházení s vodou při pěstování rostlin. Ovšem nedočkavě jsem listoval hlavně kvůli zprávám ohledně biodynamických preparátů. Už jsem se zmiňoval, že problém s biodynamickými preparáty zasekla Evropská unie, kdy zakázala zacházení se zvířecími vnitřnostmi, takže plnění lebek, měchýřů a střívek rostlinnými ingrediencemi a jejich zakopávání bylo tak postaveno mimo zákon. Maria Thun už v loňském čísle Výsevních dnů avizovala, že odzkoušeli preparáty, kde místo zvířecích byly použity schrány z určitých dřevin s podobnými vlastnostmi. Prý měl výzkum vyjít v knize "Die biologisch-dynamischen Präparate". Po té jsem během roku neúspěšně googlil. Jak jsem se teď tedy dozvěděl, kniha ještě není hotova. Ale jelikož asi nejsem jediný nedočkavec, ty stěžejní věci už jsou v druhém rozšířeném vydání knihy "Bäume, Hölzer und Planeten" a hlavně něco upustila i do těchto nových Výsevních dnů. Třeba řebříček se má plnit do březové schránky, dubová borka do schránky z dubové kůry, pampeiška do javoru, heřmánek do modřínu. Samozřejmě chytrý šaman nevystřílí všechny své triky v jedné dávce, takže na to, do čeho se má dát kozlík, to se tam nedočteme. I když...musím se doma podívat do poznámek, možná že kozlík se do kompostu dávkuje rovnou, bez schrány.
Nové výsevní dny mi přijdou o dost propracovanější než ty minulé. Zdá se mi tam mnohem víc konkrétních termínů na konkrétní operace (včetně porážení dřevin na ty schrány - ty teda mimochodem jsou drsně v době, kdy už míza proudí stromy o sto šest, takže to mi přijde snad ještě brutálnější do nich říznout než plnit byliny do mrtvých zvířat.).

A vůbec: už mě přestalo bavit čekat, až se v čé er objeví konečně první nefalšovaný plnokrevný biodynamik (no, možná jsem měl spíš napsat biodynamický vinař, protože biodynamický kompost, podle kterého já uděluji titul biodynamik, úspěšně odzkoušel pro zahradnické a zelinářské účely v Camphillu v Českých Kopistech nedaleko Žernosek Radomil Hradil, mimo jiné i překladatel Výsevních dnů). Zatím všichni jen tak nesměle paběrkujeme, vybírame si jen, co se nám hodí do krámu a co nestojí tolik námahy (včetně mě). Třeba je to v tom, že tu chybí literatura s konkrétními předpisy. Dělat biodynamiku jako otrocky prováděný předpis se podle mého míjí smyslem i účinkem, ale možná jako iniciace a bod, od kterého se lze odpíchnout, poslouží, když od ledna začnu uveřejňovat malý biodynamický seriál s kratším koncentrátem souvislostí a předpisy na preparáty, ke kterým jsem se zatím dostal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin S. Martin S. | E-mail | Web | 16. prosince 2009 v 20:34 | Reagovat

[citace]'...když od ledna začnu uveřejňovat malý biodynamický seriál...'[/citace]

super, tak uz se tesim! urcite zajimave tema pro nas, kteri si o tom zatim jenom dychtive cteme jako o tajemstvich samanu, ktera maji zustat pro obycejne smrtelniky navzdy tabu :o)

2 MT MT | E-mail | 17. prosince 2009 v 12:39 | Reagovat

no já se taky budu jen těšit, výsevní dny mně taktéž dorazily, ale budu si je pročítat až o svátcích, teď není času dosti.

3 Slamáček Slamáček | E-mail | 18. prosince 2009 v 8:39 | Reagovat

I já se moc těším.
S tím dřevem to může být dobrá alternativa, která by u mne a mnoha jiných okukujících mohla pohnout s ledy a konečně se pustit do nějakých konkrétnějších pokusů. Každopádně biodynamika by neměla být o nějakých přesných a nepřekonatelných receptech, ale má to být cesta vnímavého a citlivého a ke svému bezprosřednímu okolí empatického hospodáře. To měl jistě na mysli už sám R. Steiner. A proto každá inspirace budiž pochválena.

4 pavel pavel | E-mail | 20. prosince 2009 v 13:43 | Reagovat

Střívko se dá nahradit dubem,lebka javorem atd.Kolik let to Maria Thun zkoušela?Na kolika vzorcích?Prokázala,že to jsou objektiví výsledky a ne náhoda?
Nebylo by jednoduší jednou za x let  vinohrad postříkat svěcenou vodou? Tato metoda jse ověřená už 2 000 let.

Pavel

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama