Listopad 2009

Jak budeme pít dle IWSR

30. listopadu 2009 v 12:30 | p.j.
Při marném čekání na podzimní Burgundy Report jsem vám aspoň volně přeložil zbrusu novou zprávu IWSR (International Wine and Spirit Record - poměrně respektovaná marketingová společnost se sídlem v Londýně vydávající pravidelné prognózy a analýzy trhů s vínem a lihovinami na základě dat z více než 100 klíčových zemí. Více na www.iwsr.co.uk - mimochodem v sekci Links jsou jen čtyři odkazy a jedním z nich naše Národní vinařské centrum). Jedná se tentokrát o prognózu na léta 2009-2013, kterou sestavili s použitím dat z 54 zemí.

Tedy můžeme být v klidu, zdá se, celkově se byznys vína a lihovin v tomto období pomalu ozdraví.

Lihoviny: V uvedeném období porostou o 0,4% (což je o 2,4% méně než v období 2003-2008). Nejvíce lihoviny potáhne růstem spotřeby Indie, kde tradičně dominuje obliba whisky, na druhé místo se do roku 2013 prodere brandy, rum se odsune na třetí pozici. Na druhém místě v lihovinách se udrží USA, kde naopak whisky a brandy budou stagnovat a mírný růst čeká jen segment rumu a bílých lihovin (vodka je zde po marketingových masážích docela trendy).

Celosvětově rum čeká nárůst 0,8% (za což vděčí hlavně Brazílii, USA a Filipínám), whisky 2,7% (díky Indii a částečně Mexiku) . Bílé lihoviny budou stagnovat.

Víno: V uvedeném období se čeká růst 0,6% (což je o 1,4% méně než v období 2003-2008). Francie pravděpodobně zpomalí ke konci tohoto období svůj pokles, protože prý byla méně zasažená krizí a vykazuje z Evropy jednu z největších porodností (tomuhle zdůvodnění se směju jak kůň - jako kdyby snad novorozenci do těch pěti let začali už pít víno, jako kdyby kojící matky pili tím víc, jako kdyby za největší porodností ve Francii nejvýrazněji nestáli muslimští přistěhovalci...asi to berou jakože na oslavách narození každého dítěte potečou litry Champagne :-)) V pokračujícím prudkém nárůstu spotřeby vína setrvá Čína, a vůbec obecně Asijsko-Pacifický kout světa.

Tož tolik inženýři z Londýna. Vzhledem k našemu ne moc významnému vývozu by mi spíš zajímal seriózní odhad spotřeby vína versus piva a kořalek v ČR, podložený reprezentnativními čísly a nezávislým zpracovatelem, nic zaplaceného některou z lobistických skupin, nic horkou jehlou spíchnutého za čtyři týdny.

Za naši rodinu očekávám stagnaci až mírný pokles. Oslavy už nejsou tak bujaré, archiv plný... Navíc jsem znám svou skepsí k tomu, že lidstvo spasí jen křivky lezoucí nahoru, zboží už je konečně více než příliš, čas na to se trochu umoudřit jak se spotřebou, tak s výrobou nepotřebného. Ať si ty hektolitry přebytků vyslope ten, kdo si je navařil :-)

Hezkého globálně prosvíceného dne přeji!

Lekce francouzského bednářství

27. listopadu 2009 v 9:36 | p.j.
Asi už mě znáte - mou policajtskou zálibu v tom opravovat něčí nepřesné výroky. Dneska mi alarm zacinkal u spojení slova "barik" a "Burgundsko". Poklikal jsem si, abych se uchlácholil, že si to myslím dobře: Navzdory zdejšímu obecně rozšířenému názoru, že barik (barrique) znamená dřevo, sud, tak ve skutečnosti je barrique název pro tradiční velikost (225 litrů) a tvar (podlouhlejší, menší základna) sudoviny používané v Bordeaux (a následně všude, kde je chtějí napodobit). A to je právě to, že v Burgundsku je napodobit nechtějí, tam mají svoje vlastní sudy (pièces), jejichž nejtradičnější velikost je 228 litrů, ale hlavně jejich tvar je bachratější. Řeklo by se: tři litry navíc, to je toho, není ten p.j. nějakej hnidopich? No asi je, no. Prostě mu to neladí v uchu. Jako v Brně říklají tramvaji šalina, takže Brňákovi zní cize, když v Brně jde někdo "na tramvaj" a Pražák se usměje, když se ho někdo zeptá na šalinu. Tak asi. Chyba to není, ale zní to divně. A že by to byla chyba jasně vyvrací sami Francouzi: sice 90% odkazů potvrzuje, co jsem výše napsal, ale u zbylých 10% najdete jednak pièces a barrique výrazně jiných objemů, bednářství, které vesele nabízí "barrigue Burgundy tradition" ba dokonce víno od Michela Laroche "Bourgogne Chardonnay Barrique Réserve". A tak je to ve Francii se vším :- )

Mapové systémy 2

12. listopadu 2009 v 8:22 | p.j.
Tak už jde dobrat se detailů o jednotlivých půdních blocích - což znamená, že se výhledově můžete těšit ode mne na rozotmilé mapičky aspoň těch zdejších podle mého nejvýznamnějších terroirů rozporcovaných podle toho, kdo kde na nich hospodaří.

Ale kdyby si to chtěl ze zvědavosti někdo sám vyzkoušet, přikládám návod (podotýkám, že to vyžaduje buď rychlé připojení k internetu nebo velkou trpělivost):

1. Na stránce https://farmar.mze.cz/plpis/ odklikněte napravo kartu Vyhledávání - Obec.
2. Vyplňte název obce a odentrujte.
3. Na mapě se nazoomujte buď lupou s plusem na dolní liště a klikáním do mapy nebo pomocí posuvného pravítka +/- v levém horním rohu mapy do příslušné vinice. Na posun v mapě je místo šipek v levém horním rohu mapy lepší kliknout na dolní liště na ručičku a pohybovat se v mapě taháním myši.
4. V levém menu mapových vrstev kliknutím zažluťe žárovičky u LPIS, Půdní bloky, účinné, kultura a čtverce.
5. Napravo nalikněte kartu PB/DPB
6. Zadejte do ní příslušné číslo čtverce (takovými většími černobílými písmeny v mapě jsou vyznačené přes pomlčku - třeba v Perné je to 600-1190)
7. Zadejte "zkrácený kód", tj. to malé čísílko toho konkrétního půdního bloku (úseku ve vinici, který obdělává jeden zemědělec a o kterém chcete znát podrobnosti). Třeba na Železné je půdní blok 0704/1.
8. Odklikněte Vyhledat. Není-li chyba v některém z čísel, vyhledá to modře podtržené číslo bloku v tom pravém menu. Na něj klikněte myší.
9. A můžete listovat podrobnosti o tom bloku v pravém menu. V kartě Základní se dočtete, že tento kus obdělává od roku 2007 Mikrosvín (pozor - to nemusí znamenat, že je majitelem), výměru, že režim obdělávání je konvenční (rozuměj: ne bio), na kartě Podrobné se dozvíte průměrnou svažitost a nadmořskou výšku, na kartě Klasifikace, že celý blok je ptačí rezervací v systému Natura 2000 (snad se to nedozví špačkové :-)
Tak…příjemnou zábavu.

Milujete moselské ryzlinky?

5. listopadu 2009 v 6:39 | p.j.
Určitě jste už zaslechli, že i politici v Německu zešíleli a jen kvůli nějaké stavařské loby (pod záminkou toho, že se zrychlí doprava o 20 minut) hodlají znetovřit údolí Mosely v jednom z nejcennějších míst dálničním mostem, který znehodnotí věhlasné vinice obcí Urzig, Zeltingen, Wehlen a Erden. Každý milovník Mosely bojuje, jak může, Hugh Johnson třeba tady: http://www.youtube.com/watch?v=1fFwUof6wvI , někdo posílá otevřené dopisy jejich kancléřce: http://www.mobile-radio.net/bridge.html. My tak maximálně můžem podepsat petici zde: http://www.b50neu.de/feinschm_e.html a modlit se, aby to nedopadlo jako ve Francii, kde prostě TGV ukrojilo kus vinice Haut Brionu - a bylo.

Wine&degustation No.1

4. listopadu 2009 v 8:31 | p.j.
Chtěl jsem teda jen tak polistovat v nějaké větší trafice a pak se rozhodnout, ale nakonec jsem na ten časopis skoro náhodou narazil v nejbližší trafice u nás na sídlišti, tak jsem to risknul a koupil bez ochutnání.

Prolistoval jsem celé a přečetl tak půlku, no ale využívám příležitosti, že mne Jižní svah nestačil předběhnout a vynáším prvotní dojmy, samozřejmě se všemi riziky ukvapených soudů :-)

Celkové grafické vyznění, tj. fonty, sazba, fotky, kvalita tisku hodnotím na jedničku - velice zdařilé, vzdušné, elegantní, luxusní, lepší než u Decanteru.

Líbí se mi i spektrum témat. Když to opět porovnám z českým Decanterem, tak už tam není takový ten level "mateřská školka o víně", úroveň informování nijak neuráží i poučenější čtenáře, přitom, podle mého, zůstává srozumitelná i běžnému laiku. Velice pěkným sloupkem překvapil Ivo Dvořák, inteligentní a vtipné, nepodbízivé. články pana Šetky mají nebývalý odpich, žádný suchopár placený od řádky, dokonce si dovolil na poměry českých tiskovin o víně celkem odvážné polemiky na téma rozdílů v hodnocení vín na pomezí originality a vady u českých a zahraničních degustátorů. Jakkoliv se přeci je nepovažuji za cílovou skupinu tohoto časopisu, na kterou je směřovaná podstatná část inzerce a gastronomických článků, přeci jen z toho nemám dojem, že jsem vpadl do světa bohatých snobů, kde je mi přisouzeno jen mlsně zírat. Četl jsem se zájmem a nepřeskakoval, nenarazil jsem na nějakou narychlo nastrkanou "vatu", dokonce i ony krátké zprávičky z domova i ze světa mi přišly vybrané vkusně, s primárním ohledem na to, jestli to bude zajímavé čtení. V četných rozhovorech jsem zaznamenal odklon od toho, naplnit časopis jakoukoliv celebritou, která toho o víně zas tak moc neví, a hlavně otázky, které třeba tolik nejdou na ruku zpovídanému, zato jsou zajímavé pro čtenáře. Tleskám většímu prostoru pro tuzemská vína i vinaře - a nejen ty notoricky známé a větší. Zrovna tak mne neprudí už tolik ty megatesty vín, protože hvězdičky a body už tolik netlučou do očí a namísto toho zbylo více prostoru na detailní popisy senzorik. Tloušťka časopisu přepočtená na hutnost informací vydělená cenou mi vychází slušně.

Marně lovím v paměti, jestli jsem objevil v časopise vůbec něco, co bych mohl s gustem zkritizovat (to je přeci podstatou wineblogerství, ne?)...no, možná někdy proberu s panem Šetkou, jestli je Clos de Tart opravdu nejlepší vinařství v Morey-St.-Denis :-) , taky by se v testech u tuzemských vín mohla někam vejít kolonka s viniční tratí, obzvláště když třeba Vinselekt dodá tři pinoty různého původu, ale jinak mne nic do nosu necvrnklo. Třeba něco objevím později.

Suma sumárum na první dojem u mě jednička.

Tlustá čára

4. listopadu 2009 v 8:01 | p.j.
Ještě včera jsem si myslel, že to odbudu jen prostým odmáznutím dotyčné stránky se seznamu oblíbených webů. A že to bude dost adekvátní reakce na tu nechutnou roztržku na vinné blogosféře z počátku týdne, ze které jasně vyplynulo, že na oné webové stránce prostě nejsme vítáni. OK, totálně mi to s menším zpožděním zkazilo náladu (nějak jsem nestíhal to sledovat v reálném čase, ale i po smazání jsem se k celé diskusi přeci jen nakonec dostal), ale víc než den si tím kazit už nehodlám. Nebudu už tedy strkat svůj kritický rypák do kvetoucí idyly, kde profesionálové poučují neznalé pracháče a snoby - a tím to pro mne hasne. Prosím, nepřenášejme to bahno sem do chatu, nemám na to už žaludek. proberem to třeba někdy u sklenky, nebo to prostě odmávněme, nechme plavat, jsou daleko hezčí a výživnější věci.

Mapové systémy státu se otevírají

3. listopadu 2009 v 10:42 | p.j.
Nevim, jestli tohle vůbec bude někoho zajímat. Přijde mi, že mapovou pošahaností jsem moc vínonadšenců neinfikoval. Ale třeba to někomu k něčemu bude.

Mentalita státního úředníka je k uzoufání předvídatelná: Hlavně neudělat něco, za co bych mohl být pokárán/trestán/vyhozen. A to může být v podstatě cokoliv nestandardního. Jen si nepřidělat práci a nepříjemnosti. Radši jen poklidně plnit úkoly nadřízených. Náhodnou verbež bežných občanů je třeba odradit odmítavým vrtěním hlavou. Napíšou-li to ti nejzatvrzelejší písemně, podstoupit to výš a nešpinit si ruce. Státní mapové online systémy byly tak dlouho pro veřejnost nepřístupné. Blýskat na lepší časy se začalo na katastrálním úřadě, pak na některých školách a i některé kraje mají pozoruhodné veřejně přístupné mapové servery se zajímavými vrstvami. Tlak veřejnosti už nakorodoval i Ministerstvo zemědělství, takže v tichosti postupně zde: https://farmar.mze.cz/plpis/ zveřejní většinu vrstev a údajů z tzv. LPISu. A v čemže to tedy má být pro nás přínosné? No, sice si už teď můžete zjistit majitele nějakého pozemku, ale dosud se nedozvíte, který zemědělec (vinař) na něm doopravdy v nájmu hospodaří. v LPISu jsou zobrazené hranice tzv. půdních bloků (to už funguje na těch stránkách od minulého týdne), a v dohledné době když na ten blok (vinice třeba) nakliknete, tak by se Vám měl zobrazit ten, kdo na něm v současné době hospodaří, případně (možná) i další informace typu svažitost, nadmořská výška atd. Nebude pak těžké namalovat si plánek třeba Železné, Růžové hory, Čtvrtí nebo jiné trati, z kterého bude jasné, kdo tam má jak velký díl, kdo má svažitější horní, kdo pozvolný spodní kus, kdo s kým sousedí. V původní neveřejné podobě jsou i obrysy tratí před i po slučování, ale zatím to moc nevypadá, že ty zrovna hodlají zpřístupnit. Jinak jsou tam i zajímavé vrstvy pro ekologické nadšence. Samozřejmě, jak asi vnímavější tuší, existuje výrazný odpor k onomu zpřístupnění, mnozí se obávají jednak zahlcení a paralyzování systému množstvím uživatelů (to si myslím, že je přehnané - když se to nezhroutilo katastrálnímu úřadu...), jednak je důvodná obava z toho, že tradiční český človíček není připraven zacházet s množstvím dosud utajovaných údajů a jistě se najdou licoměrní škůdci, kteří toho budou chtít zneužít k nějaké levárně, udání, sousedské závisti a podobně. Ale možná, že za tím je spíš strach z toho, kolik asi leváren dosud tutlaných a krátkozrakým okem úředníka nedohlédnutých vyleze na světlo Boží jen pouhým brouzdáním všetečnými investigativními pátrači. No, uvidíme.