Krajina sedlaná člověkem

7. července 2009 v 12:07 | p.j.
V neděli se mi poštěstila taková vinařská exkurze snů. Zajel jsem si pro knihu o terroiru, kterou jsem půjčil Janu Kupsovi na jeho bakalářskou práci, přímo do Velkých Žernosek a byli jsme otcem i synem provedeni jak vinicemi, tak sklepem. Popsal jsem půlku zápisníku a nafotil přes dvacet fotek ve vinicích. Tři hodiny upřímné rozpravy s lidmi, kteří tam znají každý kámen a víno vidí z té každodenní praktické stránky - to je nade všechny encyklopedie či teoretické filosofování nad sklenkou. Hmatatelným výsledkem tohoto setkání budou informacemi nabité položky k vinicím i obci v naší upgradované Encyklopedii na ovine.cz, též mapa rekonstruující původní prastaré názvy tratí ve Velkých Žernosekách ještě před jejich zterasováním. K terroiru tedy současný "vládce" Žernoseckého vinařství trochu střízlivý rezervovaný odstup. Jednak na obou Vendulích a na Mariánské v osmdesátých letech proběhly rozsáhlé terénní úpravy do teras (dnes nám to přijde svatokrádežné, ale tehdy to bylo postavené tak, že kvůli erozi a úbytku pracovní síly ochotné dřít na těchto prudkých po spádnici obdělávaných svazích, bylo druhou možností k zterasování ponechání ladem a přesun do rovinatějších tratí.) a tedy se nedá mluvit o původním přirozeném vztahu půda-podloží, a také potvrdil, že aby terroir ve víně vynikl, nesměly by ho překrýt technologické zásahy ve sklepě včetně odkalování, zakvášení čistými kulturami kvasinek a čiření. Taková vína by, i při zdárném zvládnutí vinifikace - což není bez technologických pomůcek a vymožeností rozhodně samozřejmé, potom třeba musela poležet ve sklepě mnohem déle, než by byla připravena ke konzumaci a těžko odhadnout, jak by je většinový konzument přijal, protože současným trendem jsou vína na okamžitou konzumaci, voňavá a čistá. Mineralitu a naleželé či stařinkové tóny každý rád nemá. Zkoušel jsem lobovat alespoň za nějaké menšinové procento nějakého toho family reserva, které je děláno na delší běh do archivu, nějaký výběr z mikroterroiru, kde se dané odrůdě přeci jen daří nejlépe, ale byl jsem drtivě poražen konkrétními provozními argumenty, proč je zvládnutí něčeho takového v reálu téměř nemožné. mne to přimělo k úvahám, do jaké míry jsou ti, kdo se zpracováním hroznů na mnoho mikropartií chlubí, upřímní a co všechno při poutavém líčení svého mistrovství zamlčují (jak se jim podaří stoprocentně dodržet oddělení partií od sebe, od jejich cesty z vinice přes lisování po přetáčení, jak to, že jim to sedne do všech těch objemů a čím se v těch
partiích pak doplňují technologické ztráty?). Vůbec jsem si připadal v mnoha otázkách a názorech jako naivní fanoušek z velkoměsta, i když mi to najevo dáváno rozhodně nebylo a na všechny všetečné otázky se mi dostalo trpělivé a věcné odpovědi. Mezi řečí se mimo jiné zmínilo, že úplně náhodou objevili na internetu architektonický návrh nové budovy jejich vinařství, který tedy s nimi nikdo nekonzultoval. Jak by vypadala Velká Vendule à la Napa Valley se tedy můžete podívat zde: http://www.diplomy.cz/index2.php?ack=projekt&id=16&stranka=1
Upřímně se pokládám za zastánce moderní a nekonformní architektury, ovšem toto bych asi v tomhle místě neprostál a poutal bych se k bagru řetězy na protest. Pracovití vinaři z Žernosek, kteří vědí, o čem dřina ve vinici je na vlastní kůži, se tomuhle projektu od počítače jen zasmáli a šli zase dělat něco kloudného. Pro porovnání přikládám fotku Velké Vendule Honzy Haška, budova byla plánovaná do toho mělčího zářezu středem vinice, na stejné vrstevnici, co je nedaleký viniční domek:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 koudyko koudyko | E-mail | Web | 7. července 2009 v 13:04 | Reagovat

Shodou okolností jsem ten pocit "naivního fanouška" taky včera zažil, nebyla to sice žádná exkurze do vinohradů ale seděli jsme včera odpoledne s manželkou v Klentnici u Peřinů v kuchyni a při diskusi se Zdeňkem Peřinou zjišťovali, že vlastně o víně nevíme vůbec nic.

2 p.j. p.j. | 7. července 2009 v 14:06 | Reagovat

jo, jo, pan Peřina je podobně "rovnej chlap" a zkušenej praktik jak pan Kupsa. S tím jsem taky diskutoval (rozuměj: já kladl naivní otázky a on trpělivě odpovídal), jen asi hodinku, ale o víně mi to dalo víc než Stevenson, Andé Domine a Hugh Johnson dohromady :-)

3 André André | E-mail | 7. července 2009 v 19:00 | Reagovat

Přesně trefená hlavička hřebíčku.  Pěkně popsaná konfrontace vysněné představy s drsnou realitou středně velkého vinařství.  Tedy ne, že by to nešlo realizovat, ale uživilo by se to? Tzv. autentická vína jsou totiž jiná, tj. zcela se rozcházejí s představou většiny lidí  o víně.  Navíc z jejich podstaty je nejde narvat do regálu v Tesku.  Přesto vidím budoucnost optimisticky, čím více lidí bude taková vína vyhledávat, tím více vinařů se jim bude věnovat.

P.S.: Ten projekt je jenom diplomka bez ambicí na realizaci. Takových už bylo. Naštěstí.  Ještě aby u  V. Žernosek  stála podobná "hrůza", jako jsou u Popic:-)

4 p.j. p.j. | 8. července 2009 v 9:58 | Reagovat

André: Tak Sonberk mi nějak nevadí, přeci jen ta vinice je v podstatě jen takový mírně skloněný lán, který ta stavba spíš zkultivuje a oživí. Ovšem nevím, jak ten Gotberg, ten jsem ještě v plné kráse v reálu neviděl, jak ten zničí nebo vylepší ráz toho kopce. Ve svazích by se mělo postupovat citlivě. to ovšem říkám spíš s trpkostí v hlase, protože tady v Praze...darmo mluvit. Domovská Praha 5 je v tomhle ohledu snad nejproslulejší, jak developerům všemožně pomáhat zastavět kdeco kdečím. jeden kus zeleně tu mizí za druhým, zalekli se jen zastavění Petřína, protože ten je v Natura 2000. Totálně mě pak rozesmálo, když ten člověk, který tu na radnici má na starosti ochranu přírody a zeleň a který je jedním z hlavních spoluviníků těch zločinů, sebevědomě napíše článek, jak Praha 5 je v čele ekologie v hlavním městě...protože do obecních domů zavede kontejnery na tříděný odpad. to jsem se fakt trhal smíchy.

5 Evas Evas | E-mail | 8. července 2009 v 10:28 | Reagovat

V Sonberku jsem byla před 14 dny a mě se náhodou líbí. Byla jsem nakouknout i v účtárně, z profesních důvodů samozřejmě :-) Sezení ve dřevě s výhledem na Pálavu přes Nové Mlýny bych vyměnila za Karlínský železobeton hned. Myslím, že budova Sonberku do krajiny docela sedí. "Hrůza" bych tomu v žádném případě neříkala.

6 André André | E-mail | 8. července 2009 v 13:20 | Reagovat

No, zatím mi ty stavby na Moravu z pohledu tradice moc nezapadnou, protože tady nejsou v krajině klasické viniční usedlosti, jako v Praze a okolí (Hrachovka, Salabka, Kotlářka, Chloumek...), ale to je asi jenom o zvyku. Baroko se taky zpočátku nelíbilo.

7 André André | E-mail | 8. července 2009 v 13:27 | Reagovat

Právě jsem si uvědomil, že v porovnání s Gotbergem se mi Sonberk vlastně dost líbí. I když jsem ten Gotberg zatím viděl pouze z vlaku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama