Definice bohatosti

27. května 2009 v 7:57 | p.j.
Minulý týden ve čtvrtek přišel další famózní mail od pana Domince:

Byl jsem dotazován, co mám vlastně u popisů vín na mysli termíny "bohaté" a "štíhlé" víno. Pokusím se vysvětlit.
U bohatého vína (třeba Pavie) je to jako kdyby člověk zanořil jazyk do poháru, v němž kdosi ve višňovém likéru rozpustil hořkou čokoládu, přidal lžičku jahodové marmelády, podrtil pecky z třešní, zalil hustým nektarem z černého rybízu, přidal kousek "pendreku", hřebíček, něco lístků z květů fialek a celé to jemně posypal strouhanou tuhou. To celé za současného pálení vonných indických tyčinek. Zážitek téměř absolutní, zbývá už jen zazpívat: Haleluja!
U štíhlého vína (třeba Lafite) je ten první pocit asi tak ohromující, jako když člověk přiloží jazyk na zmrzlé zábradlí. A to je ten rozdíl.
Ale vážně - kouzlo je v tom, že ta štíhlá vína v sobě rovněž mnohdy skrývají úžasnou paletu aromatických vlastností, jen je právě umně skryta do záhybů jejich chuťového šatu. Jsou v mládí nenápadná, nebudete-li se soustředit, zcela vám to ujde a víno při hodnocení skončí v poli poražených. Během času ovšem výraz bohatých vín slábne, zatímco u štíhlých vín vystupuje jejich síla a barvitost na povrch. Neříkám, že je jedno či druhé lepší či horší, obojí je zajímavé. Jen se logicky bohužel stále více prosazují vína prvního, bohatého typu.

Ano, přesně to se kryje i s mými degustačními zážitky. A zdaleka se to netýká jen Bordeaux. Akorát já tam mám posun v definicích. To, čemu on říká "bohaté", pro to já používám spíš slova "nabušené", "moderní", "hedonistické", "rafinované". Často je to spojeno i s opulencí. Slovo "bohaté" si schovávám právě naopak spíš pro vína elegantně, až někdy pavučinkově jemně mnohovrstvá. Vína, u kterých když se člověk zklidní a vyjde jim vstříc, tak dlouhé hodiny odhalují vjem za vjemem, každý další doušek nebo přivonění rozjíždí nový řetěz asociací a přirovnání. Bohatost v mém chápání není o intenzitě a týká se často i vín, které v rychlosti může někdo shodit jako "divná", "nejednoznačná", "netypická", "neodrůdová", "slabé vůně a vodové chuti". Už možná příliš generalizuji, ale řekl bych, že ta moje "nabušenost" je víc o bravurním technologickém zvládnutí a využití všech dostupných poznatků, prostředků a technologií, jak (uměle) tu bohatost zvýšit. Zatímco "bohatost" dává víc prostor terroiru, ročníku, tradici, přírodě, náhodě, kyslíku, času. Ale našlo by se, jako u všeho, mnoho výjimek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama